Kvasar je vesmírné těleso, jež má výrazný rudý posuv spektra a v optickém dalekohledu se jeví jako bodový zdroj světla, tedy jako hvězda. V současné době je jich známo přes 60 000. Některé kvasary dokážou svoji svítivost měnit velice rychle, a astronomové tedy usuzují, že jde o objekty malé. Podle rudého posunu se usuzuje, že kvasary jsou objekty velice vzdálené a že vyzařují energie více než desítky celých galaxií. Nejbližší kvasar je od Země vzdálen asi 240 Megaparseků (jeden parsek odpovídá vzdálenosti přibližně...

O tom, jak vznikla nejvzdálenější planeta naší Sluneční soustavy, Neptun, se vedou již delší dobu spory. Jenom pro připomenutí, za Neptunem je ještě Pluto, ale ten byl na kongresu mezinárodní astronomické unie v Praze v roce 2006 zplutován, přišel o status planety a stal se z něj plutiod. Ale zpět k Neptunu. Tato planeta byla objevena v roce 1846 Johannem Gallem na základě matematických výpočtů gravitačních odchylek sousedních těles, především Uranu. Neptun není vidět prostým okem, k jeho spatření ale postačí obyčejný triedr. Planetu poprvé...

Kdybychom viděli v oboru radiových vln, byla by nejjasnějším objektem oblohy galaxie Centaurus A. Svítila by dvacetkrát jasněji, než Měsíc v úplňku. Zdrojem radiových vln jsou dva obří proudy plynu vyvrhované obří černou dírou skrývající se v nitru této galaxie. Fermiho vesmírný teleskop, který je zařízen na pozorování oblohy v oboru záření gama překvapivě zachytil ještě impozantnější obraz galaxie Centaurus A. Pokud bychom vnímali záření gama, viděli bychom galaxii Centaurus A na obloze ještě desetkrát větší, než by se nám jevila v oboru...

Na okraji naší Galaxie nevládnou příhodné podmínky pro vznik planet, jež by mohly hostit život. K tomuto závěru došli japonští astronomové poté, co studovali vznik planet kolem hvězd na periferii Mléčné dráhy. Hvězdy z okraje Galaxie nemají dost kyslíku, křemíku a železa, což jsou hlavní prvky tvořící Zemi. Chikako Yasui a Naoto Kobayashi z university v Tokiu sledovali formování planet v oblaku kosmického prachu a plynů, který leží v souhvězdí Kasiopeje a nachází se asi 62 000 světelných let od centra Mléčné dráhy. Tento tzv. Digelův oblak...

Na počátku byl neutron Pojem neutronové hvězdy je s námi již poměrně dlouho. Jen co byl Jamesem Chadwickem v roce 1932 pomocí série srážek nabitých částic s atomy vodíku objeven neutron, tak již rok poté představili Baade a Zwicky koncept neutronové hvězdy jako možné stadium konce hvězdného života. Na existenci neutronových hvězd ukazovala první pozorování v polovině 60. let minulého století. Jako první to bylo pozorování radiových pulzů Jocelyn Bellové rok poté, v roce 1968 pak objev pulzaru v Krabí mlhovině. Od té doby do dneška známe téměř...

Sonda Mars Reconnaissance Orbiter zaznamenala gigantický vír už 14. března, nyní americký Národní úřad pro letectví a kosmonautiku (NASA) zveřejnil záznam tohoto jevu. Ďábelský vír po sobě zanechal v povrchu planety zřetelnou, zhruba 65 metrů širokou rýhu. Byl ale mnohem vyšší než pozemská tornáda. Ohromující výšku, která činila 20 kilometrů, vědci spočítali na základě délky stínů, které vír vrhal. Přestože atmosféra na Marsu je mnohem řidší než na Zemi a atmosférický tlak je tam ve srovnání s naší planetou zhruba setinový, větry, které tam...